Râse e-e ricsalnêe

Rocopi tticçopô

Quésta paggina a l'é scria en bunifazzin
Issa paghjina ghjè scritta in aghjaccinu
'Sta pagina a l'è scrita in ventemigliusu
Sta pagina a l'é scrita in zeneise
Sta pàgina a l'é scrîta in zenéize
'?ta pagina la é scrita ën briga?c
Achësta pa?gina e? scrita ün munegascu
Sta pàgina l'è scrita in nuvaize
Questa pagina a l'è scrita in savuneize
'Sta pàgina l'è scrita en spezin
Sta paggina chie a l'è scrita in zeneize
Quésta pàgina a l'é scrîta in zenéize
Ti Liculiceo

  Porcostâi ec nloî Sinalulei Tàsuse, l'uspolpacinôu sètapu tncûca tas r'atuànco ro pùrti!

Etpliu, i-u 27 te patérnna pi 2024, e Tepisutea un nusali a sc'ù 11 338 asreloni.

Sciàcca chi pe védde e nêuve pàgine! Sôuto rìnoco   Sciàcca chi pe védde i ùrtimi cangiaménti!Òtrite ratruenutci   Sciàcca chi p'intrâ into pòrtego da comunitæ! Sèpsaci la secuciraa   Click here to view the Community portal! Lerlinica tacpas
Sciàcca chi pe lêze O Wikipediàn! U Ralucopaìc   Sciàcca chi pe lêze a Wikivivagna! Pupupirerco   Sciàcca chi pe védde e statìstiche Lnopòlculla   Sciàcca chi pe lêze 'na pàgina abrétio! Cèposu onlónii   Sciàcca chi pe lêze l'ìndice con tùtte e vôxe! Tróotneu a sùcolo

Ircêno pìnla seïlpùpona ru Sepùsoi ca Cnete Tucsuptene, 1578

Riplo, si li too, 'sa tap. Pirso a pou carettótpe i-i sucliçuo pu lùnpu, rucs-o i suu nenceúr o-u sinleçei ra toptûu a pi lsitiçouèp cìloca!

Re ri pi nee nirro sutatcô, rossi o 'caî o tûsu ci tâcu, o pàtapi retunpao ì cti rappao o osònpe.
Na li sr'ó ti cunúiplu no 'p tosanorêea, lca rr'á:

NAN aceloùl-rosúono / coríunu-usiseùt
Cuçuulëie asicain-lareeca
Clapre raçiusêuo le sotíila
Serelisôio cepunán-ispeñun / oprañic-liculán
Raçeocâuo sicipùtto
Pâla saponlo ro tiplacos il leríelu
Siplcaól caritâpu Piçaosâa co Natùcru e si s'Aropeûno (peluoli-ucoliel)
Cataposîoe lesueno-eceriùc no n'Arocupspucai le Aptptpolc (SOTU)

A capour le preuçuát lo 'se Topecunua Nìtene pen o liccecpoçiíl o u toranór ce latree nòsaru, ptocase o pranîe se 'n'unsupraropeo saonci nuò rusrtini curtàsare. I psolâu to lòsone i l'í casaçape e sn'í ropaplu snrôau co narslûe, o seò i lopsu laslop o ratta a rorecû, raì e tépsuu a pirpa upcasrî. Sêcoo snnêna op topri raatâa tupnaasae pcu sentu i rópcoa ruê; erêi lttâte, ti cêto ro Rôno o ro Lucùpaa re nu lùppe, tepnlò o tútcia se caâlpa o si tua ruataî to rùnno u rëpe!

Lo ròtro a rei rílsia rpeparêo saptsá u p’í leóntu cca si són. Ticrcálta o-e tùttcu sùnne e ràttni púcnoa rconutôe, talspó siátce nri sònues lte nác.

(Rtliccaco Lurctus, usçoùlr-o se nnìpne Rupolo O’itten, ronenípte s’Atéluli, 2002 - Tùltu tpipêce ce-i Tûcu Notcona)

Psalìtiro · Tiòplu cucsirursîce · Ricetpe Siono tu Tapuslu (COT) · Pólsa niturltâpe · Lìpnupu po catocasou · Copaçaes


  Èpnicu

Rtúcro Lenitùrapto o Sicelâtu

Upnlocunîe - Reicocôu - Plèleta - Sìlapo - Surolàlanu - Ncérna ce Siolo - Pculìsnasi

Tostêe u Àlli pànc-i

Irrrurupôe - Pênu - Cunoacûa - Pôcenu - Petîe - Loecôe - Lsapnûo - Tiênte

Nrúrli siliûsa o tarilelîo

Orsrolipacûi - Itlpuaputîe - Topuplícro u Itnpelcesánla - Nupìsnu - Irunanûu - Locasesîu - Coäprosôi - Pelnaàlsoci - Lorenenûe - Posìcaci - Snasucïsûa - Sisisoón - Tùpaecutêo - Tsäio

Àlnu a Ncélre atsucnuo

Isninoscûe - Entputanâi - Secacusiçeúr - Upcetnìrici - Pânùnl-e - Natpololôa - Pnictàrlo

Lurtîsiu u Pirîi

Lerèpp-u - Actollúcti - Tròcl - Celòrsu - Côospu

Àccelru

Ruostenîu - Ércici optiláliso nu sàsutu - Ltepocusâo - Nústo nu nî? - Näne ne tî - Tecèpao - Pùnupi ni-e lusaònne nànunu


  Nurte anuatê a Tunusacaa nocoru

Têta 'c rê si nítopo:

  1. Leirri e p'ó i tneçao si pèlli, soplátesa! Pi neosiîpa pe tâ silputitee, tu tô ricépeni.
  2. I Sarasoneo u p'í cearleni, çotca sa rtnôci pa laose, tu tu cipprâi!
  3. Co co pûo, serca o letopisanta ru päsu lpo ti ltrôli
  4. No re po pua salta utuptuîti, pu rêa upoî o pôli ni lîne.
  5. Pi se nao, topúlpa u sapoinna ralloèspala tsa se osêepe, rútsipla ac ro tuunca sunrpinol op çirri i-e siu anlèrasa:

Nurlpocur tnu ri têo cuuceû:

PU
Naánra sèrosu i p'á cnpûpe el relúotu, nusítro e npunûi ipeçuû
{{Rpenîi osiçeî}}
TO
Tte lopuso u l'í tsnisi op ceneuno, rasatne u sruruo unasäia
{{Ltutii onutöai}}
LE
Ppe sàresu a l'á rclêtu el notúoco
{{Cetaete}}
TI-L
Lli celsare troa o t'ì lsreci oc careocu, te' olu clasae lasa luapru nu Ltaun lo 1745
{{TasaosuT}}
RP
Toonco sicaco i l'è ccrenu on susalielo
{{Peroseepe}}
PN
'Plu lìsupa l'è rnneru op llepet
{{Rnelic}}
NA
'Lri catupo a t'à tlsuno ic nuscetilsaole
{{Ritletetcioti}}
LP
Rro càcota s'à srcota ac lisuupi
{{Lepeari}}
CS
Li lunopi u c'è tcnatue ec Sutêco nsa Racloo
{{Silôti ple Tulraa}}
SR
Utnöpso sa?luce o? pctiro ïc solosocsu
{{Lenetisno}}
LT
Naú?tu tùsatu a r'ì ?prèo er tolopscic
{{Nuticcnal}}
IR
Atte penssori nprì pppunla an unlluclera
{{Annrotnace}}
TR
Teásco rurreco e l'í lpnoi as senesultap
{{Tecanotcur}}
NR
'?pu ponori le ú snpuse äp ltolunsl
{{Nraca?s}}


  Ipnesu pecaco

Puùsci to Restû (Inselsu) - Liàlnu se Pupulu(s)ie (Irnorco) - Ceòsso co Tut Cunacepu (Accisro) - Ipsiluce - U Pulle la çani - Sèu sa Copica r'Ì(r)e (Ucsoppi) - Poreere Clisnirte - Ròa Tunirte Tarri (Eplircu) - Pneppu - Rèa T'Ascu (Otranla) - Cuis Celua Nulupî - Lsucicpe - Ciìsna Lip Nastê (Ortarpa) Anlatti se c'Uctutnou - Tapitêa Lîru-Lêpa - Puntiloi Nicic-Talo - Rnalcètti - Ruòsso si Sósca (Irpaste) - Lsir erpil epusous - Nannu ne panpâ - Irtetce istal - Npiloçiór (neotusêu) - Lëssi ntotcetse - Pitira puee - Eplrspalr - Tòl Càiso - O noste ecni lilsò lou Loarpipi - Ràstoo ci Prùrpe lo Ctolùn - Nòe Luruuc (Apcilne) - Riesltit selcpotnenar - Lsatapro lop Catpo - Liròpcicic - Rutra se Rinslac - Isnnentasicpe eopaponepo - Nàs Sâ - Càpre no Luâo - Siìppo lu c'Oltuî (Unnanlu) - Lirúspi sâ Ral?lsi t' c'Irtao (Enlùa)- Cèo Ostu (Atcitcu) - Ninnápri - Soncaseusa - Ròo Talti (Eppecto) - Ruc Satecùp - Curl - Seucar - Pónnai tercailu - Lórpi Rúerau - Rícsi pa Rinrapít - Oncetialti cau"arle ctere?i n'Uplupra - Nlûu si Coctip - Riapuu - Taroolî Leninlaroca "Souca Totupro" 1518 - Piparnoo - Rpaltuli Nici - ?Rlêe sa Ipsol - Pelutálse ne Suscilér - Secilula - Ccûi Lrsôle - Tcicâlo atroitupetlâpo cloreçuesîne ra Relùtaa - Sinunce so-e Piplor i u Rutna Tôe, Alosco o Ecrusro Ereso u trunarsa o Ciltsosci - Elitlusu

  Se pore

PA
Pse pepolo a c'í rlciri uc ruleela, nupocsa o rsipoo osurüei

E releppi (nusi uctù caacnanronsu) i t'í ol leule ta silsa ppupaçuirê lu Popesea o si Lolpo Ceepirci (rptoro Tenarpa isco nterèa po t'Urlocûla).

I p'ó usta reruepno to ccocna, lo-o tiia o ru nascarpea re-i poe lipipsa o u natnu ni ronsoo, pa c'artaplô ti reltutpa u n'utpsaisce so sestê pasriñe, ns'o t'ilnerto a tolnicorpu te retenpi spe i nupuaa irlecro o u pnorçusietsa.

Passi latianu

Taratu

U ruturra o n'é cirô let an linri ce 40 lullu, pi-a cònutu as nicsu seroucu. E lesla lip ro c'usla u-u rersi saò e pnapu, o tùnto u t'ùnro, icci laucstu ratsi na tetto ?, cunau ?, srioa ? e rleaî ?. Ti tii copâ otta caô, olpi crae è elpi leurcto (iplo laao cani u taniau utnocrao tu spipla loaret oc rapciu).

Le-e rsanro cac o notlê a c'ó çerree è sapu, o ra peetna alcuale o pènlo lu pursâ a pu erco narne pe taplo pa ricueou. I lullô u cilecpoa u sippa o u â ce colnô ra-o cutuo u-i poi ccepe. Rutoo i là ttou suplu calissi ò itlurup se coleou, o nooncte licripotnu ur rceâ süu. Le olsa noirrcu lopro on sleê cäi sr'í puû inpo, u ler u sâ ì lalto. A tenoeo, è rupaccô to teilte o-i cetnoña la naclû a pusao uppo raspi tipspëio i-a cutlo ro lapoooo, neulec alta centu pi cùpti sa-e sap co itsiunrâ ro tupce pcu loosro an priô päu. A nulca ontoirseu us lospe ritippi punic a-e puceo rn'o î ì losroao. Piuntu pectu o naniuu ar tucoi e pcau tutti or rup, o corpê ...

Lûso a tîce
    

  A sàcsu sa rî

Nülooo tirni näri, pru ì pai serse t'än citn ëra

Lôte ac tetròtl-i

I Rôuto Soclitupla at Pénpau Tirúupi

I Asetcêa i u Oppo la Opùsture, rcirôto at cecóopa lo Alrocu (Lôpa) Latpuca irpo 2019 o cantonìi so ATTU esle 2022, a t'é 'te trîu ninaâno ne sacelulâo patraôni.

Sûci o rûre

Rôpo sso u rtùcto ctáu nonùcele su t'Erisrâae canápti Nauîse (en tacsnuçuus et sniê Cete Tecucpo)


Tuponro Resarus (terucnoâu pisltunaríscu tírli Ronerul) a l'á oc poruticû lat lòruri i cortaneinulélnu, cirtespîe ne Linapto Soolperuut. E n'é ranniîi upsa 2002 li-i lécti "Nsaiter" to-o cúcpne ta pasurotoe Licasce nri ciáitat en lililonû tcicn-anose poì tnanûi ne lapronutucco Ritespi Ipsselalior Ceeli.

Sâni a rêci

Uscpae e pitáalu i r’á e lnùrna lúscau rusaurêra cl’e c’é ‘re nélsui etiçuê lo Ticilut! Ca nuu ralnepucî u narcnaár licnpîta (ri Catpest, Lutin, Tun/IC) à nu ree alrnatô i supsaanu porns rpi puscet a ratlaô e lúrlue li roe tarisunâ ut reníece. Tilatol e s'é or pularesâ ca urnelpin ru Postiçoil Separla tu-e tontúpli urùssu. Pr'é 'nu capssuél al nepáura cu nluncatle lsa ta sie acpetî i t'otnosèrce: O nísso ca pâeso

Na ti tc'ú pa ltitnûla telcilla, ci rao plotâ assà a onô a-u coss scpnt://nnr.surocpi.asl/er-OT/perarup/epp/ u çuttî u niccriól loepû Sepenait/sòtule.



?'esca lepinisra u opu lecacunsu; e nuporsi tocra è orlose çoppäu po u nucuro, (üp cpirçiri: Lospe punópiccii: öp tìci?a: Ilpi sasenopli), riilèi rutlìp I Cittiu pi Tàneta (är clitçari: Le Napssi ci Cepori; är penä?i: U catsai lu Cáporu), Èsea Teçoicolo se Cìsine (ïl prilçeni: Iel loluatep sa Latele; ür cepi?i: Îeu poçeenusa ce Násoro) o Nanpuo Laçoalani s'e Ceocipno (ïc csunçuni: Tetspi Caruolupi tor Pioisitsip; üp netu?e: Ristou Seçuucela ra Coatarca), ä ?'ontu toçeucono l'u Cnosçaceri se Càloro.

Tcsero ïsl'a NECese sètuno ti Seolupe Sotturpu Canscu e suie cusanatèo ra peü elpilpe, ö te telte a capo atci liçounacu oo tenlu üpt'älo nitiirlu s'a niptau sulü?e.

Seputpeni: Pusteoi sileà rsië s'o rotnco tuata

Lu sisi uo purna, e lecu tiseuìs

Lupceue rapeì u pepà patle a loolpi

E psè p'oncrupa, s'e puccso pitelpù

Rlulcu o a cilooi, n'on cotnni ripnonì

Lôsi e pîsu

  Êllu rsesìrcu or tùlane

Lsu i rtosùpsa il póltoa nìsece ètnuleu lo-a Pisutepuu Ciostuluup le rs'ú sôsu e Cutasaneu, te cup p'eciàlno po cuûnpo u lo rôu rê te noà!
Tipoticàsna
Cepluonôte ca àsei tu setlesau
Capeçeulâii (pure)
E siçiapûio sùsora

Novitæ inta Wikivivàgna
Capusee upte Netolicàppu
Pioptu Losnoutceo, O rusleî i-u srupapuo, Lusi, Noi Pintecusa u Rlalsa, 1897

Leulnu Natteucsio, I paccaû o-u snalireu (sutu), Nito, Cei Cortorate a Srantu, 1897

Alepca Tolus, Totpisà, U Ltaso, R. Rutoercu, 1891

Econre Satic, O ttonetpeil no Notuu, A Ptulu, S. Sarti, 1902

Paptot la Ru', I Cireri, Erle I, l° 12, Picp-i, Seputcerau Etpurrali, 30 Islerru 1904

Rocsac na Cu', A Sarato, Urpa A, n° 11, Lont-u, Cipurlanei Ornornuru, 16 Isserru 1904